Víte, komu tleskáte?

… dav se na chviličku utišil, všichni upřeli pohledy směrem k tribuně, kde obklopen hesly „Demise“, „Stop vládě“ nebo „Kalousku, vypadni“ řečník spustil svůj projev. Demonstrující visí řečníkovi na rtech a v šikovně umístěných pauzách během řečnění propukají v jásot, foukají do trumpet, cinkají klíči a mávají transparenty. Ve chvíli, kdy rétor na tribuně skončí, přehlédne dav spokojeným pohledem a zaposlouchá se do nadšených výkřiků a potlesku…

Scénář, který se prakticky v neměnné podobě poslední dobou opakuje. Řečník řeční, davy jásají, nespokojenost vůči vrchnosti v kotli vře a kapky jedu v podobě vylhaných, všelijak překroucených a demagogických vět, po menších či větších dávkách zamořují myšlení přítomných.
Vědí ale, komu tleskají, koho oslavují a ke komu vzhlížejí jako k novému spasiteli, který jim přinese vytoužený blahobyt a svobodu?

Zkusme se podívat na tři nejzajímavější osobnosti, které se v posledních měsících vystřídaly v rolích loutkoherců pohrávajících si s davem nespokojených občanů.

RSDr. Zdeněk Pernes
Předseda Rady seniorů ČR

Jeden z pořadatelů nedávné demonstrace seniorů, vážený partner iniciativy Stop vládě.

Vcelku zajímavé věci se dějí s jeho titulem. Někdy se o něm píše jen jako o Zdeňkovi Pernesovi, Někdy se mu před jméno přidá titul Dr., ale jen málokde se dá narazit na jeho celý titul RSDr. Pro ty, kteří nepamatují, nebo už rádi zapomněli krátké připomenutí. RSDr, lidově překládané jako „rozhodnutím strany doktor“ byl titul, který se dal získat studiem na Vysoké škole politické v Praze, lidem překřtěné na Vokovickou Sorbonnu, na vojenské politické akademii Klementa Gottwalda a na několika dalších, tvrdě politicky zaměřených školách. Pro udělení titulu nebylo až tak důležité mít odborné znalosti například z filozofie, práva nebo ekonomie, ale hlavním požadavkem byla naprostá stranická spolehlivost a oddanost myšlenkám komunismu.

Mnozí ze seniorů jistě vzpomínají na doby socialismu jako na časy jim zaslíbené, ale dost možná jsou mezi nimi i tací, kteří byli za vlády jedné strany šikanováni pro svůj původ, vztah k srpnu osmašedesát nebo z jakékoliv z mnoha dalších příčin. To je pravděpodobně důvod, proč se Zdeněk Pernes veřejně příliš svým titulem nechlubí a dá se, ve spojení s jeho jménem najít jen v oficiálních záznamech státních institucí a úřadů, ale už ne na pozvánkách na demonstrace nebo ve většině novinových článků o Radě seniorů.

Lukáš Matoška
Člen socialistického kruhu a Socialistické solidarity

Společně s mluvčí odborů moderoval během demonstrace před Strakovo akademií.

Mladý, nadšený, zapálený pro věc, velký obdivovatel V. I. Lenina:
Sakra, teď si všímám, že je tam zase Vladimír Iljič namísto Tomáše Garrigua. Tak aby vydržel! Tentokrát už opravu na věčné časy! Alespoň v našich myslích. Podle prvorepublikového hesla Ne Masaryk, ale Lenin!
(O výměně soch na fakultě během natáčení filmu o Janu Palachovi)

Sám sebe považuje za komunistu se zájmem o marxistické teorie. Na serveru stream.cz a youtube.com je možné najít záznamy seminářů s výmluvnými názvy jako „Komunismus a modernita“ nebo „Seminář o Maovi“.

Abych ovšem nebyl nespravedlivý, jako jediný z této trojice ve svých projevech uznává, že socialismus má v našich zemích temnou minulost a je vůči „starým strukturám“ poměrně kritický. Bohužel ale tato světlá stránka je vyvážena jeho obdivem ke kreaturám jako je Mao Ce Tung, Chavez nebo již zmíněný Lenin. Proto se obávám, že jeho kritický postoj k českým předlistopadovým stranickým kádrům není ani tak sebereflexí, jako spíše pohrdáním jejich nedostatečnou adorací komunistickými myšlenkami a vůči jeho vlastním názorům slabou radikalizací normalizační stranické linie.

Jan Májíček
Člen Socialistické solidarity

Mluvčí iniciativ Ne základnám a Stop Vládě

Nejzajímavější osobnost z tohoto panoptika soudruhů. Radikální komunistický extremista, některými označovaný trockistu. Neslavně proslul před lety rozhovorem s příznivcem teroristické organizace Hizballáh, kterému pogratuloval k porážce Izraele v Libanonu. Ostatně již během studia na střední škole, v době kdy proběhl útok na WTC vyjadřoval podporu teroristům a neskrýval radost z celé katastrofy.

Pro uskupení Ne základnám evidentně nejpovolanější z nejpovolanějších. Kdo jiný by měl mluvit za sdružení, odmítající na našem území radar, který by, mimo jiné i sloužil k obraně právě před možným útokem z blízkého východu, než ten, který se svou sympatií k radikálním islamistům netají.
Rád volá po znárodňování, zdaňování bohatých a kapitálu, likvidaci kapitalismu a návratu vlády lidu.
Opravdu Vám, kteří voláte po nových volbách a oháníte se při tom svobodu a demokracií příjde, že tito pánové jsou zárukou opravdové svobody? Můžete s vládou souhlasit, můžete nesouhlasit, můžete být kritičtí, je to Vaše svaté právo, ale stojí Vám to všechno za šanci pro ty, kteří by nás s radostí vrátili o několik desetiletí zpátky? Nestálo by Vám za to na chvíli zklidnit vášně a podumat, jestli z Vás nejsou jen poslušné loutky pro jejich vlastní revoluční cíle?

Zkuste se zamyslet, myslí to s Vámi ti, kterým tleskáte opravdu dobře?